Po tom, co nás opustil milovaný Tomík jsme dlouho zvažovali, jestli si máme pořídit dalšího pejska. Pokukovali jsme po hnědém australákovi bez ocásku s výstavními ambicemi. Dva a půl roku po Tomíkové smrti jsme si pořídili hnědou - red tri australandu jménem Limited Editon Carcassonne Tolugo, které říkame Mavis.
Maviska má neskutečně silnou osobnost, která se někdy může jevit na první pohled nezasvěceného oka jako neochota či vytrvalá ignorace vyvíjená vůči povelům, ale ve skutečnosti se vlastně jedná o důkaz její mazanosti a svobodné mysli, jež se nenechá spoutat nesmyslnými požadavky a pokusy o nějakou cirkusovou drezůru ze strany paničky :)
Nejlépe to nejspíš vystihla kamarádka, která si z ní dělá legraci, že jako pravá ženská je Maviska „ekonomicky založena“, a tudíž nebude nic dělat zadarmo. Však se říká, že „ani kuře nehrabe zadarmo“, a natož taková ausíslečna :) Ale aby jste si snad nemysleli, že Maviska neposlouchá – opak je pravdou, a pokud jí je předložena dostatečná motivace, tak se stává neskutečně nadaným psem na vše, k čemu se jen přiblíží - poslušnost, dogdancing, obrany, agility...
Při agility má přirozený drive a je velmi vnímavá. Nedělá ji problém samostatná práce. I během obran lze vidět velice pěkný projev. Je stále plná elánu a chuti něco dělat (samozřejmě za odměnu). :)